ODMĚNA.

Já sníval kdys, že potlesk davů v bouřném hřmění

mé duši lačné skytne krmě každodenní,

po slávě prahna jako piják po vínu

já dostoupit ždál témě na Parnasu,

já k sobě přivinout chtěl věčnou krásu,

na čelo přitknout čerstvou snítku vavřínu...

Ó, bláhovosť!... v té době špíny, spekulace

co značí snílka hlas a veršů jemná práce?

Pro písně vzešly doby málo hostinné

a pro to, co v mých písních čistě znělo,

za našich dnův, ach, sotva kdos mé čelo

tím laurem bídně v ceně skleslým ovine.

A pěji přec... Na místo tlesku, chvály hřmění,

pták štěstí v hnízdě mém svou zpívá píseň denní,

po práci v podvečer je klidno v bytě mém:

tam celou Prahu z okna vidím krásně

a červánků měnivě zlaté třásně

mně gloriolou tkví na čele znaveném.