Odpočinek.

Pěkně se to odpočívá

u jezera pod kapradím,

ani vám tak nelze, věru,

páni v křesle, duši vsadím.

Já pozírám do jezera,

nebe z něho na mne zpátky;

Bože, co tu drobných zvěstí,

co tu zlata na pohádky.

Sny, jež hlavou prolétají,

jako perly k perlám řadím,

a svět v srdci roste, roste –

králové! nuž, já se vsadím!