ODPOČINEK

Od splavu slyším dívky pět.

U cesty pažit duhou vzkvet’.

Pastýř lká stesk svůj na šalmaj.

V kadidle vůní tone kraj. –

U mojí hlavy žena sní

ve svatozáři sluneční.

Na čele hřeje její dlaň,

v jasmínu sněhu dřímá skráň.

Duši mou objal vábný sen

o čárné říši princezen,

ve které věčné jaro jest,

květiny nepřestanou kvést.