ODPORUKA.

Nelkej, dívko, že jsi odloučena

navždy od mých ňader láskou žhoucích,

nevysýlej vzdechy z prsou dmoucích –

vždyťs i bolům mým tím odcizena.

Budiž šťastna, jiným oblažena!

Láska má, ta sopka citů rvoucích,

zřídka byla schopna zvuků vroucích,

s nimiž zápolí tak ráda žena.

Dosud mi to srdce rve a bolně tíží

že jsem neztajil ti mladistvé své paly;

cizé by ti byly zůstaly mé žaly.

Zhřešil jsem, že zlatou dobu máje tvého

připoutal jsem k losu pěvce nešťastného!

Odpusť mu již, odpusť, víc ti neublíží!...