ODPOVĚĎ BÁSNÍKOVI

By Stanislav Kostka Neumann

Jen mě vymaž ze srdce,

vyškrtni mě z mysli,

máš tam jenerála.

Škoda sklenek, kdyby zkysly,

pijme, dokud sálá.

Jen mě vymaž ze srdce,

vyškrtni mě z mysli.

Nic než umění,

i když bohabojní sysli

žár v tmu promění.

Jen mě vymaž ze srdce,

vyškrtni mě z mysli,

máš tam kocovinu.

Ve mně hoří jasné smysly,

zapalují vinu.

Jen mně vymaž ze srdce,

vyškrtni mě z mysli,

máš tam jed a smrt.

Já jsem ze světelné látky,

nevejdu se do hromádky,

kterou dělá krt.