Odpověď Ignátu Herrmanovi na mou karikaturu ve „Švandovi dudákovi“.

Ba pravdu máš, já denně beru prášky,

bych mohl tolik psát,

a v žití tragedie jako frašky

si zastesknout, se smát.

Ty prášky skládají se ze soucitu.

a z lásky k všemu s trochou humoru,

dost hořké k spolknutí, leč ku blankytu

vždy nesou duši nahoru...