Odpověď.

By Augustin Eugen Mužík

Ach jako moře ve mlze

tvé modré oko ve slze.

Jen v slzách máš svou ozdobu.

Máš drahých stínů podobu.

Když tebe zřím, jsem smuten zas,

jak tehda, kdy jsem v hrozný čas

zřel drahým mrtvým do hrobu.

Máš drahých stínů podobu.

Ty časy dávno ztracené,

ty sny do kořán zvrácené

mně v novém vracíš způsobu –

máš drahých stínů podobu.

Já loučím se, ty zmizíš v dál

a bych i tvoje tělo jal,

tu duše prázdnou nádobu –

máš drahých stínů podobu.