Odpověď.

„Ó proč jen v krvi, žal a bolesť v tváři,

z žaláře hrobů, do okovů spiata,

nebeská pravdo – nesmrtelná, svatá,

postava tvoje příštím věkům září?

Proč, než tvé skráně lidstva na oltáři

paprsky úcty oblila zář zlatá,

z arény, s křížů, pod sekerou kata...

tě stenat slyším před tyrany, lháři?! –“

Tak v záhad noci, odmlčev se hořem,

tím dějin věků zkrvavělým mořem

jsem v tvář ti hleděl, svatá mučednice!

V tom slyším hymnus, jak tě slaví, vítá:

„Jen v krvi lidstvu nové jitro svítá –

ať z arén, s křížů, nebo ze hranice...“