ODPOVĚĎ.

V záhoně vonného jetele

volá křepelka vesele:

Pět peněz, pět peněz.

Vesele si volá, pláčí oči tvoje,

a než se rozpláčí žalem také moje,

ještě mi, děvče, odpověz.

Lehká je moje ta odpověď:

vidím tě, hochu, naposled

ještě dnes, ještě dnes.

Křepelka to volá, volá po jeteli,

že se naše láska, synečku, již dělí,

že si dám dvířka na řetěz.