ODPOVĚDI.

By Otokar Březina

Jsme stiženi kletbou: i v letu nejvyšších roztoužení

tíži země jsme podrobeni, do tmy krve své pohrouženi.

„Jste mocni a nesmrtelni; a vaše duše tajuplná

nese v sobě slunce a jara a vinobraní nesčíslná.“

V mlčení kosmu, ve středu hvězd, jež hasnoucí zkrvavěly,

jak v řetězu strážných ohňů nepřátelských jsme osaměli.

„Tíží vás odění těžkooděnců; v zápolení,

k vysvobození všech bytostí země jste vyvoleni.“

Kleknout na sborcená prsa přemoženého usilujem,

a i když milovat toužíme, nemilujem, nemilujem.

„Jak ovoce nedozrálé jste ztvrdlí; a ožehnuti

tajemným letem, zrajete k slávě bratrských obejmutí.“

Radost je slunce, viděné ve snu; při procitnutí uhasíná;

bolest má tisíce očí a nikdy docela neusíná...

„S miliony jste v tajemné bratrství spjati

a jenom v radosti milionů se budete radovati.“

K plujícím ostrovům širokou brázdou vůně plujem...

Plujem a ostrovy plují a nikdy se nepřibližujem...

„Královské vaše zraky klamem vás obestřely,

ostrovy v záři, jež v duši vám kvetou, před vámi otevřely.“