ODPOVĚDNOST

Mlád měl jsi celou modrou oblohu,

měl hvězdy a jich zrcadlení v hloubi.

Vzduch tetelil se od zvonů a od rohů

a žínky tančily a dováděly v doubí.

Byls odpověden za svůj tón a vzlet,

však za to ne, cos v lidské duši zasil,

byls krásy sobcem? meč jsi archanděla tasil?

Zda očistils, či těšil, nebo ved‘?

Teď svět ti zpřísněl v odpovědném poznání,

hovory předmětů i vrásky lidských tváří.

A do oken se starost světa naklání.

Mlád hýčkán, budeš přísně souzen v stáří.