ODPUSŤ.

Odpusť očím, že se chtivě dívaly,

když ti po sepjatých rukách splývaly

těžké slzy jako zrna růžence.

Velká láska krutá je jak objetí

rudě ohnivého července,

jenž své květy políbí a spaluje.

Velká láska jako přísný bůh:

Stále žádá víc a více obětí.

Stále blíží se a vzdaluje.

Chce se v dokonalém shlížeti.

Odpusť žíznivému srdci milence,

že tvé slzy jak zem’ suchá vpíjelo,

co se pod nohou ti steskem svíjelo.