Odůvodněná obava.

S nohou dřevěnou šel invalida

do hospody držgrešličky žida.

„Větru dnes a sněhu plné nebe:

hrome! mráz až do kosti mě zebe!“

To řka, usadil se vedle kamen.

„Ale vždyť tam není žádný plamen!?“

K tomu šenkýř podotýká pouze:

„U nás o dříví je velká nouze!“

To když invalida slyšel,

sebral se hned a ven vyšel,

vece: „Já se musím odtud vzdáliť,

mohli byste mně mou nohu spáliť!“