Ohlas žalmu 45.

Dobré v srdci zrodilo se slovo,

slovo dobré z úst vychází v jevy;

jazyk můj co péro písařovo:

o králiť mé vypravují zpěvy.

Požehnán jsa Bohem věky věků,

v slávě své jsi lidských synů vyšší;

postava tvá jasná plna vděků,

a rty tvoje milost vůkol dýší.

Opásej se mečem, reku jasný!

prokaž důstojenství své a slávu;

výpravy tvé braně buďte šťastny,

anať mysl k mírnosti a právu.

Pravice tvá hrozná v svatém boji,

ostré jsou i prudké tvoje střely:

národové padnou k noze tvojí,

v srdce probodeš své nepřátely.

Trůnu tvého základ mocný, stálý,

v Bohuť pevná čáka tvá, o pane!

žezlo říše tvojí, jasný králi,

žezlo upřímosti svrchované.

V spravedlnosti maje zalíbení,

v nenávisti chováš bezbožníky;

protož olejem tě utěšení

pomazal Bůh nad tvé současníky.

Přístojíť i po pravici tobě

choť královská, zření majíc na tě,

všecka slavná v drahé své ozdobě,

roucho její protkávané zlatě.

Slyšiž a viz, nakloň ucha svého,

dci královská, i zapomeň v dáli

na svůj národ, na dům otce ctného,

zlíbilať se krása tvoje králi.

Místo předků syny budeš míti,

knížaty vší země podle práva;

budouť paměť jmena tvého ctíti,

a v národech tvá pokvěte sláva.