Ohlas.

Zahučely, zastenaly

srdce tóny nadpozemské;

zaželaly, zaplakaly

jako z krajiny nebeské.

Zahučely, zahřímaly,

jako bouře hrůzyplná;

žasly, ztichly, zumlkaly,

jako mořských perlí vlna.

A v té bouři, a v tom ráji

duši mé tak volně, milo;

ó že věčně nenapájí,

aby srdce věčně žilo.