OHLASY NEJNOVĚJŠÍ POESIE ČESKÉ (V Ó, šli jsme spolu)

Ó, šli jsme spolu kvetoucí alejí našich snů,

jak lebka sebevraha svítil měsíc jedlemi,

tvá hlava byla jemu tolik podobna,

kdes v keři úpěl slavík – proč se namáhal?

Kdes voněl květ zpozděné noční violy,

proč voněl, k čemu? Všecko „houby“ jest,

my mohli zůstat doma při lampě,

kde koupil jsem tě – za poslední honorář

svých prodajných snů – všecko možno koupit.

Já šílil rozkoší a tys mi chladně řekla:

„Jen krajky nerozcuchejte mi na ňadrech!“

Máš pravdu. Měsíc byl tak divně zelený

a žáby kuňkaly tak dojemně,

ten celý žert stál zlatku. – Holka, dobrou noc!

Ó, šli jsme spolu kvetoucí alejí našich snů!