OHNĚ BDÍ.

By František Rybář

Po všech v dálkách návrších jsou zažehnuty plameny.

Vysoko se nesou záře, viditelné za hranice.

Nepřítel si šeptá: hlídky nejsou dosud znaveny,

počkám ještě; vysílejí; čekáním jim zhubnou líce.

Občanstvo na promenádách zladěno je podivně.

Blažení se k sobě tulí manželé! Neb hlídky bdějí.

Nosí všichni hořlaviny, přihazují do ohně,

ohně bdí a oni ještě dneska klidně spáti chtějí.