Oj snové mladí.

Oj snové mladí, štěstí jiskry lhané,

udušené slzou vyhaslého zraku,

vy květy pyšné, v prachu pošlapané,

hrdé k nebi stavby utonulé v mraku,

jen chudé mi trosky, chudičké z vás zbyly

a ty lidé zlí mi dávno vyhladili,

z očí slzy vzali, v srdce kámen dali,

a jen píseň truchlou k těše ponechali.

Urvou-li mně píseň, stesky ještě chudé,

ach co po tom ze mně, ach co ze mně bude? – –