OKAMŽIK ŠTĚSTÍ.

Šla kolem mne jak záchvěv snění,

jak bledá luna na moři,

kdy v proudů šum a větru pění

z mlh závoje se vynoří.

Šla kolem mne. Ó, sprcho štěstí

do duše mojí zavátá,

ó, lásko, jež v mé srdce snésti

chceš v purpur se a do zlata!

Proč že se chvím, proč v jejím jasu

zrak ztrnul, než se nasytil?

Vždyť šla kol mne! – a z jejích vlasů

jsem trochu vůně zachytil.