Okamžiky.

Ne, nepustím víc žádný okamžik,

jest něco v každém, zač třeba vzdát dík.

Ten nejmenší, ať stisk to milých dlaní,

vždy nese blaho a vždy požehnání.

Ten nejdelší, ať vyzní v políbení,

den, tím že byl, poušť žití na ráj mění.

Ten nejkrasší, vím, nebeským byl hostem,

a uctiti jej chci v svém srdci prostém.

Ten nejhorší, jejž vyvolala zloba,

s tím nejkrasším jsou přece bratři oba:

Ten od toho má jas a má též stíny,

a člověk mezi nimi – záchvěv třtiny.