Okolo jezera.

Okolo jezera z večera bloudila

rvala si černý vlas, rukama lomila.

K bohu se modlila, o spásu prosila,

květ první lásky své pod srdcem nosila.

Než z mraků měsíček nad jezero vyšel,

cos padlo do vody – nikdo to neslyšel.

A vlny letěly divoce k rákosí –

na břehu nikdo víc nepláče, neprosí...

Na zámku zářily komnaty vesele,

mladý pán v šampaňském utápěl svízele.

A smál se rozkoší u číše pěnící,

jak se kdys pobavil s chudobnou dívčicí...