Okovy.

By Jaroslav Vrchlický

Je každý nesem. Různá jmena mají,

však jsou a tíží našich tužeb hráze,

ty růžemi se třeba oplétají,

chřest jejich neslyšíš, je neseš snáze,

však „volná volba“ je tu planá frase.

Co zmůže, titane, mluv, proti nim

tvůj verš, tvá vůle, marný jest vše dým,

sám na svém loži když bdíš o samotě,

hřmí v zlekaný sluch tobě zoufalým

svým chřestem – Spi! – Nač dumat o životě?