OLOUPENÁ RODIČKA.

Co podemílá kořeny, cit deistický, vrozený, co víru naši ničí?

Tu odpověď je prostičká. Že sama boží rodička se chvět má před lupiči.

Kdo v dnešních časech nucen žít a zachoval si právní cit i praktičnosti špetku,

ten nejlépe ví, co to je, ten nejspíše ví, co to je, být přes noc bez majetku.

Toť přímé spění ve zkázu, krást s milostného obrazu, a přec jsou lotři tací!

V těch lidské srdce nebije, ti za perlové colier jí vrazí imitaci,

A čelenku a prsteny a řetěz divem svěcený jí prostě sejmou s plecí,

vše lotr taký vykoná a nejsvětější Madonna má jablonecké věci.

Duch lidu trpí nevinně a v hluchém přítmí svatyně on škodu cítí spolu.

Nuž žádný div se nestane? Co zbývá, drazí křesťané? jen volat o patrolu!