Olše.

Jak jsem, olše, měl vás rád,

v podvečerní, vonný chlad,

nad vodou když schýlen sám

stín váš chvěl se sem a tam.

Rybářů kdes táhlý hlas

nocí hlubokou se třás’,

šumot mlýnských, vážných kol

ve mně vzbouzel starý bol.

V třtinách sluka, černý bod,

čeřila jen vlny vod,

a v mé duši také tak

bloudil zlatých snění pták...