OMÁMENÍ.

Zůstal mi ještě parfum tvého těla

omamný strašně, že by usmrtil.

Z hluboka dýchám. Tak’s mne míti chtěla?

Být na vzdálenost dosud ještě tvým?

Tělo se zrovna v křečích ještě láme,

ničil bych všecko, co je pod rukou,

myšlénky mé jsou sešílené samé

a sarkasticky před zrakem mi jdou.

Celé mé tělo tvojí vůní voní,

celý vzduch kolem tebou nasáknul,

slova tvá v mysli divoce se honí,

jsem ve tvé moci, bytosti tvé půl...