OMNE ANIMAL...

Za noci thymian voněl z tvých údů.

– V deštivé, špinavé jitro jsem šel,

Alejí mokrou, kde hnilo to plísní,

Hyéna zhnusení vyla v mé duši.

Za noci ústa tvá růžemi páchla.

– Phthisických několik potkal jsem tváří.

Kašel jsem zaslechl, vešel jsem zmrazen

V ulici špitálů, piteven chmurných.

Na loži spal jsem dnes, ve vůních nardu.

– Na vás teď vzpomínám, co jste dnes mřeli

Na ložích v smrtelných, posledních křečích.

Ztrhané tváře! A zmodralé údy!

Je mi, jak s mrtvolou spal bych dnes v noci,

– S mrtvolou mrtvola studená, šklebná...