Ona dřímá.

V ruce proutek rozmariny,

z růží věnec kolem čela –

krásnější je než ty růže

její líce uzardělá.

Hle tu leží bez pohnutí!

blahý sen ji v náruč jímá.

Neříkejte, že je mrtva!

Ona dřímá – ona dřímá. –