OPATRNÁ PANNA.

Počítáš noci, platoniku,

zříš s pýchou rozkvétat své ctnosti keř?

Má tmavá růže voní –

proč váháš sáhnout po ní,

ó platoniku?

Noci se svěř.

Lyšaji v noci, platoniku,

bijí ti do oken, vrážejí v keř.

Tma, země, nebe svádí

tvé poustevnické mládí,

ó platoniku.

Noci se svěř.