OPICE

Nám bádání a věda

dost ukojení nedá

a v pochyb směsici

náš staví život, žitý

bez prudké intensity,

na roveň opici.

Však každý člověk nemá

rys joviální z Brehma

a v hněvu myslí si:

jak nejapny a lhavy,

plod výstřednické hlavy,

jsou tyto praemissy!

V té theorii není

pro organické dění

dost úzkostlivých vah.

Ne kostra, stavba vnější,

však hlubší, niternější

je k opicím náš vztah.

Ne shodnost kostí lichá,

nás sbližuje jen psycha

a co s ní spojeno,

my v kumštu, ba což více,

ve vnitřní politice

jsme jedno plemeno.

I v sociální práci.

Ať, může-li kdo, zvrací

můj názor laický.

Tu jiné pravdy není,

ve všem znak opičení

nám vpálen navždycky.