optimismus

By Stanislav Kostka Neumann

proč láti životu a světu,

že sis tu zkazil žaludek;

zapal si hebkou cigaretu

a do vzduchu, ne do slov květu,

vyfukuj kocoviny věk.

je vedle něho ještě jeden,

věk zrodu, zápal, hněv a boj,

někomu kyne mrazný leden,

jiný byl ptačím zpěvem sveden

pochopit jarní nepokoj.

jen vinník v krásném čtverospřeží

si pesimismem krášlí trest.

nevinný však i na smrt běží

se zpěvem, v němž se víra ježí,

veselost obrozených měst.