OPUŠTĚNÝ POUTNÍK

Jak se ti zatěžko vzdávám,

ty moje hodino osudná, ty moje smutná hodino!

A přece jsem tvůj a tvým jen zůstávám,

ty moje hodino přesmutná, hodino zlá a zlá!

Po třikrát rozkvetlo jahodiní

v tomto zlém roce, v tomto zlém zákeřném roce.

Ať řekne jiný, ať řeknou jiní,

proč jsem tak zlý a zlý a zlý!

Řekni mi horo, horo vysoká,

řekněte lesy, modré i zelené lesy,

řekněte, je-li kde tíseň, jako je má,

ptejte se, volejte, kdože vám odpoví?

Nikdo to neví a nikdo to vědět nechce,

každý mne šanuje, každý jde krok co krok

potichu kolem srdce.. Ach, spí dnes sen svůj lehce

a až za tisíc let svou pravdu vyjeví..