Opuštěný.

Opuštěný javor v stráni,

lístků málo na javoře,

ach, to smutné podívání,

kde tak mnohé vidět hoře.

Ptáčkové tu zazpívali,

přiletěli, – odletěli,

těžko, by nehnětly žaly,

myslet také na přátely.

Věterkové z dáli plynou,

k pozdravení ledabylo –

s nimi upomínky hynou,

mrtvo, co tak krásně žilo.

Slunce dávno pozapadlo,

nebes rosa lístky smáčí,

kde už žití pouvadlo,

aspoň slzy rosou pláčí.

Kořínek už podesíchá,

červík hlode stále, stále –

upokoj se, duše lichá,

však to přijde nenadále.