Oř nezkrocený, běhoun ušlechtilý

Oř nezkrocený, běhoun ušlechtilý

přes propast šerou, byť i hrobem zela,

se lehkým skokem přenese co střela,

ač ostruhy se v kůži sotva vryly,

a mysl muže ve vědomí síly,

když náhlým rázem rozchvěla se celá,

stín pochybnosti hrdě setře s čela,

čin rozhodný vykoná v krátké chvíli.

Když ale musí noha bosá jíti

a zvolna sestoupali po úbočí,

kde rozbodá ji trní, kam jen vkročí,

když srdce malicherné šlehy cítí,

že vlastní měkkosti se samo diví,

jak slabí jsme a jak jsme nedůtkliví!