Orakul

Když byl dospěl ke ctné šedesátce

pěvec „Bouře“, básník „Tomana“:

„Ostrčile! Kýž Tě Morana!“,

zvolal bujaře a začal prát se.

V hádce leda rány sklidí rádce.

„Fuj!“ řvou jedni, druzí „Hossana!“

Ponořím se raděj do „Pana“,

nevěda, zda plakat mám či smát se.

Přesto pro věštbu jsem zašel v Delfy:

„Kdo to vyhrá? Ghibellin či Guelfi?“

Mlčí kněžka jako zaryta...

Otáži se ještě haruspika...

„Pěvče,“ řekl, „drž se varyta!

Dílo zůstává, ne polemika...“