Orava, hrad Turzův. a)

Milá Oravo! na vysoké rokli

Směle stavená, hrade Turzův slavný

Mysle o tobě často čilý duch můj

Míle se kochá.

Vzhůru k nebeské obloze se vznášíš,

Mocně panuješ nad Stolicý celou,

Hory vysoké, pyšné lesy, háje

Prohlédáš hrdě.

U tvé podnože strmá řeka ječí,

Bydla její břeh přeje Slovákům ctným,

Směle na ní se plaví s dřívím pltník

Do slavné Peště.

Byty nejvyšší František ti Turzo

Krásně připravil k podivení světu,

Oheň zžíravý strávil nastojte ty

Okrasy staré.

Vzáctný palatyn, vítěz přeudatný

Jiří Turzo tě svatým chrámem poctil,

Míně přednášet nebi s celým dvorem

Oběti libé.

Petr kanclíř zde obtížený vinou

V temném žaláři v okovách mřel dlouho,

Oplakal hříchu, vlasti pozůstavil

Památky smutné.

Tu se u Pána z Dubé bavil Václav

Zmeškal přeslavný rodu rytířského

Původ, z vězení prchev Trenčanského

Oslavil rod svůj.

Rcete Leštiny, Osado, Srněcý,

Jaké rekovství proved hrdina ten,

Strmou řeku když směle přeploul, došel

K táboru vojska.

Kterak nepřátel hrozné pomacení

Zapálenými stropil pochodněmi,

Když je uvázav na hovado plaché,

Pustil je v tábor.

V milém lůnu tvém unavený pracý

Duše rozhání mračna krajan slavný,

Štědrý novitel shořeného hradu

František Ziči. f)

Parky! prodlužte krátkou života nit

Ctnému vlastency, který vlast tak šlechtí,

Šiřte nebesa věčně slávu jeho

Celého domu.