OŘEŠÍ.

By Augustin Eugen Mužík

Ořešino, samotino,

co tak truchle stojíš?

Všichni ptáci odletěli,

ty se zimy bojíš?

Moje listy opadaly,

oříšky mi otrhali,

v dálce zmizel zpěvný pták,

a kolem je smutno tak!

Opuštěné, zapomněné,

ubohé ty ořeší,

kdo ty dlouhé noci zimní,

kdo ti je, ach, utěší?