ORLI.

By František Táborský

Slyšel jsem orlí hlasy,

viděl jsem orlí let;

vůkol samý jen štít a ledovců jasy,

dole zelený, modravý svět.

Letěli k slunci zpříma

jak myšlenky synové;

v hloubce pod nimi sněžná lavina hřímá,

oni nezrychlí perutě své.

Synové dálky, výše,

obzorů velikých,

s klidem královským pluli v světelné říše,

tiše šumíce od křídel svých.