ortodoxní židé

podivní lidé rituální,

jak stěhovaví ptáci dální,

zahnaní příliš na západ,

mě frenesie udivuje,

jež v nitru jim jak vichr duje,

po bohu, po penězích hlad.

dvouhlavé vášně pololidské

sálá jim z tváře exotické

stlumeně fanatický žeh,

a v jejich hlavách krásných zkvétá

kus palestiny a kus ghetta,

utrpení a pomsty dech.

jsou dobří-zlí, jsou silní-slabí,

a vyssává je ctnostný rabi,

který má moudrost z talmudu;

má ji však také z chytré lebky

a ví, že jejich bůh je křepký,

kde běží o zdar obchodů.

dav mužů zřím, jak zpíval, tleskal,

podoben šedi supů ze skal,

ve středověku zkrocených;

jsou příroda, jsou pud a dětství

nad černou zradou školometství

křesťanů požidovštělých.

jsem v chudých děrách v mysli s nimi,

však nejsem s nepracujícími

a s chátrou antisemitskou;

když důstojně jdou po ulici,

jak cizí flora ve štěpnici,

hladím je láskou skeptickou.