Osaměl jsem se svou písní

Osaměl jsem se svou písní

jako ptáče v pustém chvojí,

v duši bol – a v srdci rány,

které nikdo nevyhojí...

V duši bol – a v srdci rány,

které struny k pláči ladí,

rány – že tu bolest v srdci

v světě nic juž nenahradí.

Rány – které vypravují,

jak se srdce v kámen zvrátí,

jak je těžko žíti tady,

když se všechno v světě ztratí.

A tak sám tu se svou písní

lkám jak ptáče v pustém chvojí,

v duši bol – a v srdci rány,

které nikdo nevyhojí...