Osamělá stráž – – –

Již dosti bojů! Dnes zas stojím hrdě!

Ty noci bez svítání vyssály mi sílu,

kdy zraky marně hledaly v tmách ohně,

a duše černých lekala se hradů,

z nichž staří hlásní do krajů se smáli,

kdy místo snů jen vise plných stolů

a horkých krbů chodily mne dráždit.

Zas stojím hrdě! Vím, že pad' jsem často

v těch úzkých, blátem stříkajících cestách,

však došel jsem, – když bratří za mnou padli,

a jak stráž bledá v kraje Ave volám!