OSIŘELÝ.
By R. Bojko
Ó, bych tě měl zde na dosah.
Jde bílý měsíc po lukách
a prsty třpytné, zářivé
na trávy klade bázlivé
a sklouzá tiše po rosách.
Ó, bych tě měl zde na dosah.
Mátožně sladké postavy,
v týl zahalené bělavý
rukama kynou v doubravy.
Vzdech nyvý vane od pasek.
Stříbrné páže bílých řek
se zvedly pro hvězd polibek.
Zem’ kolébá se na osách.
Ó, bych tě měl zde na dosah.