OSIŘELÝ.

By R. Bojko

Ó, bych tě měl zde na dosah.

Jde bílý měsíc po lukách

a prsty třpytné, zářivé

na trávy klade bázlivé

a sklouzá tiše po rosách.

Ó, bych tě měl zde na dosah.

Mátožně sladké postavy,

v týl zahalené bělavý

rukama kynou v doubravy.

Vzdech nyvý vane od pasek.

Stříbrné páže bílých řek

se zvedly pro hvězd polibek.

Zem’ kolébá se na osách.

Ó, bych tě měl zde na dosah.