Osm reliefů ze života Jacchova. (III. Orgie.)

Jun jako jedle v nesmrtelném mládí

vstal z tygří kůže, chopil první číši,

kde vřela šťáva ohněm, zved’ ji k výši,

ha, za ním zástup divých Maenad pádí.

Faun buší v cymbál, Silen syrinx ladí,

žen zraky žhnou a ňadra teskně dýší,

jich Evoe! i chmurný Ereb slyší,

kde Tisifone kšticí třese hadí.

A velká radost náhle hřímá světem,

a zástup jásající letí v trysku,

div nezasypán listím, plody, květem.

Jak vichr hřímá tato honba divá

skrz Asii do země obelisků,

až vzbuzen Memnon sám v jich vřavu zpívá.