Osm reliefů ze života Jacchova. (VI. Priapus.)

I na bozích mstí veselé se chvíle,

dí Lampsaku to strže pohostinné,

kde plna břečtanu sluj tmavá kyne,

hrdličky Venuše, to víte, bílé!

Tam počat on byl, dítě rozpustilé,

rost’ v lásky hrách a neznal péče jiné,

než Nymfy chytat a je v rokle stinné

rvát v bujné veselí a kratochvíle.

Však nebyl chytrý jako otec jeho,

v kvas lásky s Vestou Silena si pozval,

žel, Silenův tu osel začal hýkat.

A Priap lek’ se, nechat musil všeho.

Tak posud v nevčas vždy se osel ozval,

a nevinný vždy za to musí pykat.