OSTRUHY.
By Viktor Dyk
Ostruhy zvoní: hihi, hihi, hihi...
já musím vážným být a psáti knihy.
Už když mne maman zrodila,
otcova ostruha zvonila.
Má chůva měla vážné sklony
v jízdárnu chodit se dragony.
Můj první výprask vzpomínkou mi bodrou:
já po dragonech měl jsem barvu modrou.
Tradice staré nešly dosud k ďasu:
jak starý dragon jezdím na Pegasu.
Ostruhy zvoní: hihi, hihi, hihi...
Sacrebleu! a já musím psát knihy!