OSTRUHY.

By Viktor Dyk

Ostruhy zvoní: hihi, hihi, hihi...

já musím vážným být a psáti knihy.

Už když mne maman zrodila,

otcova ostruha zvonila.

Má chůva měla vážné sklony

v jízdárnu chodit se dragony.

Můj první výprask vzpomínkou mi bodrou:

já po dragonech měl jsem barvu modrou.

Tradice staré nešly dosud k ďasu:

jak starý dragon jezdím na Pegasu.

Ostruhy zvoní: hihi, hihi, hihi...

Sacrebleu! a já musím psát knihy!