OSUD.

Tká Osud v žití svoji přízi

tak tajemně jak čaroděj,

co léta prchnou, mládí mizí

a zbude spleen a beznaděj.

Jsou chvíle, kdy se bázní chvějem

před losem svým. – Nám známo všem,

že chce být moudrým čarodějem

a jest jen hloupým kejklířem.