Osud.

S osudem se pustil v zápas Maďar, Hunů potomek,

Přecenil své vlastní síly, zneuznal nynější věk;

Pálí, plení, vraždu páchá strašné Hunské plemeno,

Násilím by vydobylo, co mu není souzeno.

S osudem ať reptá Maďar, že jest malým kmenem jen,

A že jako ostrov mořem – Slovanami obklopen! –

Osud kráčí krokem jistým, nemožná mu odolat,

Kráčí krokem neustupným – – stane se, co má se stát.