Osude krutý, tragiko žití,

Osude krutý, tragiko žití,

čím jsme my v mocných rukou Tvých?

Bláhově děti! – –

Ve slabé prsty štětec nám tiskneš s růžovou barvou:

„Hrejte si jenom, malujte, věřte;

a já tu stojím, váš jsa pán,

otroci moji!

Já jsem ta pravda – života pravda,

o níž vy sníte na slepo!

Běda vám – tomu, kdo oči promne,

odhodí štětec v pochybách,

růžovým stínům nevěře více!

Běda mu! běda ubožci!!“