Osudy. (I.)

Tři nesmrtelné žijí fantomy

ve říši duchů. Nad kolébku děcka,

sen první sotva zrak mu uzavře,

se rázem všecky hledí dostavit,

však jediný jen můž tam zavládnout.

Kdo přijde dřív – hra v tom je náhody

či osudu, jak psáno v hvězdách snad –

ten skloní se a děcko políbí

a polibkem tím určí života

mu srázné stezky divně klikaté

a stvoří jeho osud celičký.