OTAKAR FISCHER.

Slyš, Fischere Otakare!

Slyš, jak v ohni praská keř –

a ten praví: Než-li řežeš,

milý Oto, dvakrát měř!

Lehko stvoříš sbírku básní,

v nichž se chvilka zachytí,

ale těžko zplodíš dílo,

jak tvůj „Orloj“ praví ti.

Že prý půjdou apoštolé –

kdo však tomu uvěří?

Místo svatých tváří hledí

z okýnek jen Fišeři!