OTÁZKA.

Není lépe květem býti,

pláti zemi v jarním klíně,

ráno rosu lesklou píti,

v slunce zlato vzhůru zříti,

vonět, dýchat po lučině,

cítit vesny teplý dech –

a pak v prstech dívky mříti,

uvadnout jí ve vlasech?

Není lépe býti ptákem,

jásat z rána nad krajinou,

za šedým se honit mrakem,

zpívat písně pod oblakem

nad vískou i roklí stinnou,

v modro nebe stále zřít –

a pak, raněn v plesu takém,

v loktech vonné louky mřít?

Nebo býti pěvcem lásky,

hledět tobě v temné oči,

zpívat tobě sladké zkazky,

písní s čela hladit vrásky,

toužit srdcem, kdy tě zočí,

k tobě ptákem dát se v let –

a pak tiše, bez otázky

vypíti tvých retů jed?